Vystoupení z kruhu
Máš pocit, že se v nějaké situaci motáš v kruhu?
Zastav se...
Zklidni se...
Dýchej...
Vidíš to kolo kolem sebe?
Ty jsi do něj vstoupil, Ty z něj můžeš vystoupit.
Již ho nepotřebuješ, vystup...
Pozoruj, jak se samovznítí a hoří či ho vědomě zapal. Rozpadá se na popel, který se vsakuje do země.
Nyní nevidíš jen to před sebou a za sebou, ale můžeš se rozhlédnout do všech stran.
Vidíš řeku a cítíš, že již nepotřebuješ stát na tomto břehu, Tvůj břeh je nyní naproti.
Stačí jen přeplavat řeku.
A co na to rozum?
Řeka je divoká, utopíš se...
Srdce?
Důvěřuji...
Skoč!
Utopit se mohou jen Tvé strachy a obavy.
Vystupuješ z řeky na druhém břehu. Nemáš potřebu se ohlížet zpět.
Již tam nic není...
Noříš se stále více do krajiny, vnímáš zpěv ptáků, barvy motýlů, vůni květin.
Vnímáš svými lidskými smysly.
Cítíš dotek chodidel země...
Cítíš dotek ruky stromu...
Cítíš vůni pryskyřice, jehličí...
Slyšíš zvuky přírody...
Vnímáš, jak Slunce hřeje...
Nadechni se, nadechni se hluboko do sebe.
Jdi dále a vědomě tvoř, co ze srdce cítíš, že Ti dělá radost.
Ivona Antalii