Světlo krystalů

Někdy, když se na semináři /a po něm/ děje něco co cítím, že mám předat, že nějak souvisí s tím co by se mohlo dít některým z vás či celkově, tak to sepíši.

Je tomu tak i nyní po semináři Světlo krystalů, který se konal v Praze, a tak píši. 

Vše jelo "zrychleně". 

V meditacích kolem nás a v nás proudily velmi rychle krystalicko-světlené spirály a vše se mohlo přeměnit rychleji než dříve. 

Nejspíš to letos, v roce draka, také pociťujete, že to co nešlo roky, se změní během lusknutí prstu, vnímáte velké množství synchronicit, dějí se zázraky. 

Vnímám, že už je doba dlouhých seminářů /víkendové či od rána do večera/ pryč. Stačí pár hodin, mnohdy i hodina či méně, a proměna nastala. :-)

Zbytek času na semináři můžeme prožít např. společným sdílením. 

A tak jsme si více povídali, seznamovali se s krystaly, esencemi, kartami, knihami atd. Meditace byly celkově rychlejší a přesto hluboké a silné.

Když se vrátím do dob mých začátků tak jsem dlouho mluvila, aby se lidé dostali do meditativního stavu, nyní stačí pár slov a jsme tam. ;-) 

Celkově mám pocit, že lidé mají hlavně na jaře, v létě, na podzim chuť  být v přírodě. Také po pár letech "izolace" chtějí ven, méně času trávit na dlouhých akcích, u dlouhých on-line webinářů apod. 

Ráda bych v létě zařadila kratší /4 hodiny/ seminář Klíče hojnosti, který by se konal v Kroměříži /časem vypíši termín či termíny/.

Co vnímám, že se nyní uvolňuje do kolektivního vědomí, tak je také výměna služeb. 

Mám pocit, že za těch 11 let co pro vás tvořím s tím nikdo nepřišel a nyní během tří dnů hned dvě ženy. Nejspíš jsme se jako kolektiv tomuto otevřeli. Každopádně, aby to byla výměna energií v rovnováze tak je třeba, aby ta výměna byla pro oba-ě "smysluplná". 

Před seminářem mi jedna žena za Světlo krystalů nabídla obraz a po něm jiná esence s růží apod. výměnou za seminář Posvátná růže.

Dříve bych nejspíš kývla na vše, ale letos se učím říkat Ne a přijímat jen to co je se mnou v souladu a tak nějak v proudu, což bych řekla, že je nyní také kolektivní téma. 

To není nic proti první skvělé ženě a jejímu jistě krásnému daru, ale pro mě "nevhodnému". Obrazů mám tolik /většinou darem/, že je nemám už kde dát a některé jsou hluboko a daleko ve skříni kde by skončil i tento. Tudíž jsem si "vážila své energie", která by tady neproudila v rovnováze a odmítla jsem.

U druhé ženy tomu bylo přesně naopak.

Vždy hledám z různých zdrojů pro ženy na seminář Posvátná růže esence, oleje, spreje, masti apod. s růží, abychom se mohly "hýčkat, opečovávat". Mám samozřejmě i spreje s růží, ale jsou to spíše obličejové vody a já si nedávno řekla, že bych potřebovala pro skupinku sprej s růží, který vytváří vědomá žena a, který i "něco dělá".

Přesně toto ke mně přišlo prostřednictví druhé ženy, která jako výměnu nabídla kořenové esence s růžemi i jinými květy. Tady to byla jasná volba - výměna je v rovnováze. 

Semináře Světlo krystalů se zúčastnila jedna žena, která vytáhla "krystaly" a rozdala je některým s tím, že si je během akce můžeme u sebe nechat. Když jsem "zaostřila" tak jsem zírala, že jsou oboustranně zakončené, vybroušené do 12 ploch. Přesně s těmito krystaly v meditacích tvoříme /vogely/ a také jsem je měla na akci v hmotné verzi.

Takový "vogel" jsem ještě neviděla, byl "placatější". 

Žena co je přinesla k nim řekla příběh.

Jeden kus objevila na bleším trhu, dala se do řeči s prodejcem, který jí řekl, že to mělo být součástí křišťálového lustru, ale k jeho zhotovení nedošlo. Žena chtěla další kusy, tak pán obvolal starožitníky a sehnal všechny co byly vytvořeny + ještě vybroušené kapky.

Tato žena mi na konci semináře nabídla ať si některý vezmu, jenže já to mám tak jak asi většina z nás, dary ráda dávám, ale zas až tak mi nejde je přijímat. Tak jsem si řekla, že ten velký by bylo moc, že mi bude stačit ta kapka. 

Když jsem na konci semináře dávala do kufru krystaly, esence, svíčku atd. tak mi k portálu uprostřed místnosti položila zbylé krystaly ať si vyberu ještě jeden. Chvíli jsem váhala, ale pak po jednom sáhla a ona řekla, že cítila, že ten si vyberu.

Doma se mi pak rozjel "dlouhý příběh", který vám z části odkryji.

Na semináři se mě ženy ptaly jaké místo bych jim doporučila navštívit a také jsme se bavily o nějakých symbolech a předmětech jestli jsou "pozitivní či negativní". Řekla jsem jim, že nelze říct konkrétní místo kde jet, protože každý člověk na tom místě bude cítit něco jiného. Pokud tam prožil nádherný, vědomý život tak bude v extázi, spojí se s tou svou částí /energií/ na tom místě a bude to pro něj wow. Jenže jiného člověka na tom místě třeba zavraždili a ten se na tom samém místě bude cítit zle. Takže není to o tom místě, ale o tom co s ním máte spojeno, co ve vás vyvolá.

To samé se děje většinou se symboly, předměty.

Můžou ve vás aktivovat vzpomínku hezkou i ošklivou a přitom ten předmět jako takový je neutrální. Reagujete na něj podle toho co vám připomene. Pak je tu ještě druhá možnost, že lidé po věky do nějakého symbolu vkládají třeba naději, pocity štěstí a tak se časem tím ten předmět stává a naopak. Každopádně i tady můžete mít individuální pocity, které jsou jiné než kolektivní projekce.

Přesně to se mi stalo s těmito částmi lustru. :-) Aktivovaly ve mně svým tvarem vzpomínku. 

Vnímala jsem, že ty předměty znám stejně tak jako žena, které je "těm správným lidem" předává.

V meditaci na semináři kdy se propojujeme s naší krystalicko-světelnou částí jsem se vnímala jako velmi dlouhý číselný kód, frekvence světla. Když jsem pak krystal doma vyfotila tak jsem v něm tento číselný kód spatřila. Vypadal jako světelný ean plný barev převážně modrých, fialových, magenta a zlatých. 

Hm, to jsou barvy mé bytosti...

Dále se v něm zobrazily schody a vytvořilo se několik vrstev, realit. 

Bylo jasné, že je to klíč k branám, portálům, je multidimenzionální /mimochodem na seminář dvě ženy přinesly zlatý Ankh /klíč/, který jsem tam také měla/. 

Otevřelo to ve mně vzpomínku, že takto vybroušené krystaly jsou součástí krystalicko-světelné knihovny, kdy jeden ten článek je něco jako tady u nás palmový list pro jednoho člověka, jenže tady ten jeden krystal je historie celé jedné rasy - planety. V tu chvíli mi došlo historii koho držím v rukou. Dále se mi předmět ukázal něco jako "palivový článek" do krystalicko-světelných lodí, které dokáží cestovat dimenzemi, prostorem a časem.

Věděla jsem, že ten krystal mohu, stejně tak jako majitelé těch ostatních, položit někde v přírodě, kde spustí aktivaci, vyzáří paprsek a propojí se s ostatními paprsky do posvátné geometrie. 

Pak ho vezmu a pokračuji dál...

Vybroušená kapka má stejný účel, ale aktivuje, prosvětluje vodu, vodní toky. 

Na jednom svém osobním obraze /jedna žena mi namalovala podstatu mé bytosti/ mám v uchu místo náušnice vodní kapku a mám ji i s krystaly na krční čakře a také na vodní koruně. 

V následujících dnech se mi velmi aktivovalo třetí oko a spojení s vodou /má domovina/. 

Na semináři aktivujeme své dary, které jsme si uzavřeli, protože nás někde za ně upálili, zabili či jsme je zneužili a bojíme se je znovu použít. Vrací se k nám ty talenty, za které nás již nikdo nezabije či je již nezneužijeme. 

Mně se na každém mém semináři mimo jiné více otevírá třetí oko a září srdce s páteří. Uvědomila jsem si, že tato krystalická hůlka a kapka patří ke křišťálovému - diamantovému srdci co mám doma. Nyní společně tvoří křišťálovou sadu. Nejspíš až člověk dostane srdce do křišťálové či diamantové čistoty, tak může použít žezlo a kapku. 

Pokračovala jsem v psaní dalších meditací do nově vznikajícího semináře Cesta růže.

Neuvěřitelná nádhera a vděčnost za to vše co se mi odkrylo. 

Vodní cesta růže s Afroditou, jeskyně obnovy, omlazení, regenerace, znovuzrození, růženíny, perly, jezero s vodopádem, bílé holubice, růžově-zlaté a zlatě-bílé růže, jezero osvobození, posvátného partnerství, plodnosti.

Hlásila se mi hned i další vodní cesta s růží, tentokrát v Avalonu, ale to už jsem věděla, že si potřebuji odpočinout a pokračovat jindy.

Seminářem Světlo krystalů v Praze jsem uzavřela téměř půlroční cestu s krystaly po Praze, Brně, Kroměříži a otevírám novou nejspíš také půlroční ve stejných městech s Posvátnou růží.

Ivona Antalii

www.kliceksrdci.cz