Král a královna přichází

Král a královna přichází...

Jejich koruny se spojují do jednoho portálu, jejich žezla se proplétají do jednoho symbolu, jablka rostou společně na jednom stromě. 

Mají sílu, mají víru, mají schopnosti.

Jsou přátelé, milenci, tvůrci...

Mají v sobě vše. Jsou vším a ničím zároveň.

Mají koruny, kterými proudí informace, moudrost, vědění, symboly a nejvyšší zasvěcení. Mají i kořeny, kterými proudí také moudrost, vědění a informace. Proudí jimi moudrost Země, moudrost předků, rodů. I odtud teče nejvyšší zasvěcení... 

Vše se spojuje v srdcích, ve vědomí si sám sebe, své síly a zároveň své jemnosti, své sebejistoty, ale zároveň své zranitelnosti, ve své odvaze i strachu.

Jeden druhého zná jako sám sebe... 

Zná jeho i své temné stránky, zná jeho i své stíny, zná jeho i své obavy a strachy.

Přijímá je, jak vně, tak uvnitř sebe...

Jen pokud toho druhého znáte jako sebe sama, znáte ho v jeho zranitelnosti, znáte jeho strachy, obavy, stíny, tak ho můžete přijmout v celé jeho kráse a celistvosti, stejně tak jako sebe.

Vnímáte se v různých situacích, v různých životech, dimenzích, paralelních světech a tudíž chápete proč se tak či onak zachoval.

S některými lidmi jste se domluvili, že se zde sejdete a sedřete se až na dřeň, abyste se uviděli, ucítili, uslyšeli. 

Abyste uslyšeli svou duši a mohli ji naslouchat. 

Abyste cítili emoce, měli soucit se sebou i s ostatními. 

Abyste uviděli svou vnitřní krásu manifestující se i vně. 

Abyste uviděli krásu všude, kde se podíváte. 

Za těmi všemi zraněními, odmítnutími, opuštěním, zradou, křivdou, manipulací je láska.

Když to vše odpadne, tak ji uvidíte, ucítíte.

Uvidíte ji i tam, kde jste ji nikdy předtím neviděli, necítili.

Ve vašich čakrách září diamanty, které svítí do všech stran. Nic před nimi nezůstane skryto. Žádná maska dlouho nevydrží. Diamant ji rozpustí, prosvítí. Již nelze nic skrývat a city už vůbec ne.

Padáte a opět stoupáte, nabíráte čím dál větší sílu, pokoru a vděčnost.

Dostáváte se do bodu kdy víte, že jste celiství, celistvost vnímáte v sobě i v druhých.

Nehledáte někoho kdo vás doplní, vy nehledáte nic.

Víte ovšem, že jsou duše, se kterými se velmi dobře znáte, se kterými se společně inkarnujete, podporujete. Nejen ve světle, ale i v hloubce, kde v té největší tmě vykřesáte jiskru a zapálíte obrovskou vatru.

Oheň, který hoří a hřeje přes všechny dimenze.

Oheň, který plane ve vašich srdcích a inspiruje ostatní.

Oheň, který otevírá srdce, oči.

Oheň, který spaluje masky, bloky, strachy.

Před tímto ohněm se neschováte, neutečete...

Poté se král a královna před sebou v pokoře a lásce ukloní. 

Pokloní se vzájemně před svou statečností, ale i zranitelností, před všemi aspekty své osobnosti. Pochopili a přijali sebe samotné i sebe navzájem, protože ucítili, uviděli. 

Jejich duše o sobě vždy věděly, vždy spolu komunikovaly, jen slupky, okovy, zdi a mříže nasbírané po několik životů jim to fyzicky nedovolily vidět. 

Až tuto cibuli oloupali, až tyto zdi a okovy rozpustili, poté mohli manifestovat spřízněnost duší i ve fyzickém světě...